Beseda s paní Laštůvkovou

Děti si udělaly kukátko a pomocí básničky hledaly po třídě poschovávané plyšové ptáčky,  které si odnesly do kroužku. Následně jim ptáčci byli představeni a čekalo na ně překvapení v podobě zvuků ptáčků, po zmáčknutí plyšáčka. Během prezentace ptáčků probíhala bohatá diskuze o tom, kdo z ptáčků odlétá do teplých krajin a proč a koho můžeme přes zimu vidět v krmítku2436+85. Vmžiku paní vytáhla krásného pleteného motýla, o kterém se děti dozvěděly, jak funguje jeho koloběh života a v průběhu vyprávění děti motýla převlékaly, dle jeho životního cyklu (housenka, kukla, …). Poté měla paní připravené nádherné obrázky zvířátek a jejich obydlí přes zimu, které si děti rozebraly a postupně si o nich povídaly. Zjišťovaly, co je to za zvířátko, jak tráví zimu, jaký úkryt si hledá, čím se živí a další zajímavosti. Děti mohly vidět například ježka, jezevce, bobra, lišku, plšíka, netopýra a veverku. Jakmile děti nabyly veškeré vědomosti, zahájily pohybovou hru „Na jezevce“ (děti procházely po třídě potichu jako myšky kolem spícího jezevce a nesměly ho probudit)  a hru „Slyšíš, slyšíš pěnkavu?“ (děti seděly v kruhu, kde jedno dítě mělo za úkol být uprostřed kruhu a dle sluchu poznat, které dítě m za zády schovanou pěnkavu, která po zmáčknutí vydávala zvuk). Poté, co se prostřídaly všechny děti, tak si mohly půjčit znovu ptáčky a ještě jednou si všechny prohlédly a poslechly, jak který ptáček zpívá. Na závěr se děti rozloučily dramatickou hrou, kde na signál pantomimicky dle slovního návodu předváděly, co dělají zvířátka v zimě.

Program se dětem velice líbil, moc si ho užily a už se těšíme, co dalšího nás ještě čeká.

Adéla Hejlová